|
|
Magnetická orientace savců
Tejmlová, Kristýna ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Vácha, Martin (oponent)
Geomagnetické pole Země může živočichům poskytovat směrovou a poziční informaci. Schopnost tuto informaci vnímat a využívat se nazývá magnetorecepce. Mechanismy magnetorecepce zatím nejsou zcela známy. Tři hlavní hypotézy lze rozdělit na mechanismy na světle nezávislé a závislé. Na světle nezávislé jsou mechanismy založené na elektromagnetické indukci a mechanismy založené na biogenním magnetitu. Na světle závislý je mechanismus reakcí radikálových párů. Vnímání geomagnetického pole umožňuje živočichům orientaci na dlouhé i krátké vzdálenosti. Projevit se může jako magnetický alignment, tj. spontánní natočení živočicha v prostoru určitým směrem vůči vektoru geomagnetického pole. Dalším projevem je magnetický polaritní nebo inklinační kompas, který živočichům umožňuje určení azimutu, tj. úhlu mezi směrem jejich pohybu a vektorem geomagnetického pole. Stanovit polohu a určit směr k cíli podle inklinace a intenzity magnetického pole umožňuje živočichům navigační mapa. Magnetická orientace savců se zdá být široce rozšířeným jevem. U hlodavců Rodentia lze pozorovat polaritní magnetický kompas, který je u podzemních hlodavců nezávislý na světle. Sudokopytníci Artiodactyla vykazují severojižní alignment, který je narušován nízkofrekvenčním magnetickým polem generovaným elektrickým vedením vysokého napětí....
|
|
|
Citlivost tetry jeskynní (Astyanax mexicanus) k magnetickému poli
JANDA, Patrik
Tato práce je zaměřena na zjištění vnímání magnetického pole u jeskynního druhu ryby - tetry jeskynní (Astyanax mexicanus). Experimenty byly prováděny v křížovém labyrintu, kde byla sledována preference směrů v jednotlivých ramenech tohoto labyrintu, jak v přirozeném magnetickém poli Země, tak v pozměněném, otočením severo-jižní osy o 90 pomocí magnetů. Byly také sledovány reakce jedinců na umístění silného magnetu těsně za konec západního a později i východního ramene křížového labyrintu. Bylo průkazně zjištěno, že tetry jeskynní preferují severo-jižní osu. Po otočení magnetického pole o 90 však neproběhla u jedinců preference nové severo-jižní osy, jak jsme očekávali. Ačkoliv některé zde provedené testy ukazují na vnímavost magnetického pole tetrami jeskynními a jejich preferenci severo-jižní osy, jiné testy ale formulované hypotézy vyvracejí. Měly by proto být stanoveny jiné nové hypotézy k vnímavosti magnetického pole, aby nemohly být vyvráceny ani v jednom případě. Tato práce tak posloužila jako odrazový můstek pro další bádání v oblasti magnetorecepce u jeskynních druhů ryb.
|
|
|
Neurální substrát magnetické kompasové orientace u myši C57BL/6J
Bláhová, Veronika ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Druga, Rastislav (oponent)
Schopnost vnímat magnetické pole Země byla prokázána u řady živočichů, včetně zástupců všech pěti tříd obratlovců. O fyziologických mechanismech tohoto smyslu však víme jen velmi málo. Behaviorální, neuroetologické, fyziologické studie a studie používající jako markery neuronální aktivace genů časné odpovědi naznačily, že zásadní roli v percepci a zpracování magnetické informace hrají trigeminální, vestibulární a zrakový systém. Magnetická informace je pravděpodobně následně integrována s ostatními sensori- motorickými informacemi na úrovni hipokampo-entorhinálního systému. V naprosté většině studií však byli modelovými organismy ptáci. V této práci jsem analyzovala neurální substrát magnetické kompasové orientace u myši kmene C57BL/6J pomocí markerů c-Fos a Egr1. Ve všech výše zmíněných systémech jsem identifikovala neuronální populace reagující na experimentální změnu magnetického pole. Výsledky této studie demostrují komplexní zpracování magnetické informace na úrovni centrálního nervového systému.
|
|
|
Ověření magnetické orientace u savců
KOČANDRLOVÁ, Barbora
Tato diplomová práce se zabývá sledováním změn orientace těla během denního cyklu se zvláštním zaměřením na orientaci těla při odpočinku a pasení u skotu. Vyhodnocením podmínek prostředí včetně magnetického pole Země, které mohou mít vliv na poziční chování zvířat. Orientace těla byla stanovena pomocí buzoly u vybraných jedinců skotu bezprostředně na místě každou půlhodinu. Sledováno bylo celkem 24 krav ve dvou stádech. Z každého stáda bylo vybráno 12 snadno rozeznatelných jedinců. Sledování probíhalo 7 dní v září roku 2016. Bylo zapisováno, kdy jedinci odpočívají a také faktory počasí (vítr, déšť, slunce, teplota), které by mohly mít vliv na orientaci skotu. Tato práce nemůže potvrdit teorii o S-J orientaci skotu podle magnetického pole Země a tedy nemůže ani potvrdit nebo vyvrátit vliv elektrického vedení na orientaci dobytka. Ani v případě odpočinku nebo pasení skotu nemůže být potvrzen S-J směr.
|
|
|
Stanovení pozičního chování savců se zaměřením na magnetické pole Země
FOLEJTAROVÁ, Lucie
V současné době je velká pozornost věnována magnetorecepci, neboli schopnosti živočichů vnímat magnetické pole Země. Právě s tímto objevem souvisí poziční chování zvířat (magnetický alignment) v magnetickém poli a světový fenomén ,,magnetického skotu". Magnetický alignment je spontánní (vrozené) chování, kdy se zvíře svou tělní osou staví do pozice sever jih nebo východ západ. Většina studií prokázala severo jižní směrovou preferenci. Tato práce přispívá k osvětlení pozičního chování skotu během denního cyklu. Studie je založena na odlišném sběru dat a je zaměřena na jednotlivce ve stádě. Jedinci byli fotografováni v daném směru v hodinových intervalech. Na základě toho byla u 26 jedinců skotu ze tří různých stád určena směrová preference. Zvířata se orientovala převážně východním nebo západním směrem. Statisticky průkazné výsledky byly získány také v několika případech severo jižní směrové preference. Diskutovány jsou zde i podmínky prostředí, které mohou konečný výsledek ovlivnit. U neprůkazných výsledků byli jedinci pravděpodobně rozdílně motivováni přechodně důležitějšími lokálními stimuly.
|
|
|
Magnetická orientace savců
Tejmlová, Kristýna ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Vácha, Martin (oponent)
Geomagnetické pole Země může živočichům poskytovat směrovou a poziční informaci. Schopnost tuto informaci vnímat a využívat se nazývá magnetorecepce. Mechanismy magnetorecepce zatím nejsou zcela známy. Tři hlavní hypotézy lze rozdělit na mechanismy na světle nezávislé a závislé. Na světle nezávislé jsou mechanismy založené na elektromagnetické indukci a mechanismy založené na biogenním magnetitu. Na světle závislý je mechanismus reakcí radikálových párů. Vnímání geomagnetického pole umožňuje živočichům orientaci na dlouhé i krátké vzdálenosti. Projevit se může jako magnetický alignment, tj. spontánní natočení živočicha v prostoru určitým směrem vůči vektoru geomagnetického pole. Dalším projevem je magnetický polaritní nebo inklinační kompas, který živočichům umožňuje určení azimutu, tj. úhlu mezi směrem jejich pohybu a vektorem geomagnetického pole. Stanovit polohu a určit směr k cíli podle inklinace a intenzity magnetického pole umožňuje živočichům navigační mapa. Magnetická orientace savců se zdá být široce rozšířeným jevem. U hlodavců Rodentia lze pozorovat polaritní magnetický kompas, který je u podzemních hlodavců nezávislý na světle. Sudokopytníci Artiodactyla vykazují severojižní alignment, který je narušován nízkofrekvenčním magnetickým polem generovaným elektrickým vedením vysokého napětí....
|
|
|
Circadian clock genes in insects
BAZALOVÁ, Olga
This thesis focuses on molecular characterization of circadian clock genes in insects. It explores genetic diversity of circadian clock genes by molecular characterization of several insect species including two dipteran flies (Musca domestica and Drosophila melanogaster), two cockroach species representing ancestral insects, and the linden bug, Pyrrhocoris apterus. Furthermore it considers various roles of circadian clock genes in insect physiology. Application of molecular-biology methods in Pyrrhocoris apterus, non-model insect species, enable us to investigate involvement of circadian clock genes in photoperiod induced physiological responses. Application of molecular-biology methods in Periplaneta americana and Blattella germanica was used to explore involvement of circadian clock genes in magnetoreception.
|
|
|
Vliv geomagnetismu na chování psů
PLACHOVÁ, Denisa
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení vlivu geomagnetismu na psa. Teoretická část obsahuje poznatky z odborné literatury a článků týkající se schopnosti různých druhů zvířat (od primitivních organismů až po velké savce) vnímat magnetické pole Země a využívat ho pro svou orientaci a navigaci. Praktická část se zabývá vlastním pozorováním psa plemene mops, kdy byla sledována spontánní směrová orientace psa při krmení, odpočinku a vyměšování. Sledování probíhalo v řádu několika měsíců a jedinou používanou pomůckou byl kompas, kterým byl zaznamenáván směr, jakým byla orientována hlava psa při jednotlivých činnostech. Všechny naměřené hodnoty byly zapsány do tabulek vytvořených v tabulkovém procesoru Microsoft Excel a následně byly statisticky vyhodnoceny. Z vyhodnocených dat vyplynulo, že pes při každé ze sledovaných činností vykazoval určitou směrovou preferenci. Při krmení pes preferoval osu SZ/JV, při odpočinku J/JV směr a během vyměšování preferoval osu SZ/JV.
|
|
|
Magnetická orientace norníka rudého (\kur{Myodes glareolus})
NOVÁKOVÁ, Monika
Schopnost magnetické orientace byla zjištěna již u několika druhů hlodavců, avšak mechanismus jejího vnímání nebyl s přesností určen.Cílem této práce bylo ověřit magnetický smysl u norníka rudého (Myodes glareolus) a pokusit se určit podstatu jeho magnetorecepce v testech prováděných ve tmě při otočení horizontální a obrácení vertikální složky magnetického pole. Spontánní směrová preference v magnetickém poli byla testována v kruhové aréně.
|
|
|
Role sítnice holuba skalního \kur{Columba livia} v magnetorecepci
BAJGAR, Adam
Many animals have ability to percieve the magnetic field of the Earth and use this clue for both orientation and navigation. Yet little is known about physiological mechanism that underlies this sensory ability. Although physiological mechanism still remains unclear, there are three major hypotheses how animals can detect the magnetic field. In this study I focused on the radical pair theory. I analyzed how manipulation of the ambient magnetic field influence the expression of CRY 1, CRY 2 and c-Fos in the pigeon´s retina. I observed in incerased numbers of CRY1, c-Fos and CRY1+c-Fos possitive cells in the ihned nuclear layer (INL) of the retina in animals sbjected to the periodical manipulation of the magnetic field inclination. These data demonstrate that the INL constains a population of neurons that are responsive to magnetic stimuli and strongly suggest that Cry 1 is involved in detection of the Earth magnetic field.
|
host ::
RSS.